Pjekňe ďekuju

Skalica je pjekné mjesto, Skalica je Královské mjesto a Skalica je aj moje mjesto, f kerém sem teho hodňe zažil, čul a viďel. Mnohé z teho sem vám na temto mísťe povikládal.

Skalickému Obzoru sa chcu poďekovat za to, že sem sa mohel z mojíma zážitkama poďelit s vama, jeho čitatelama. Rát sem tak trochu oživil skalickú mjestskú reč a mohel sem pospomínat na to, co bilo a uš neňi. Rát bi sem poprosil Skaličanú, abi prevzali túto štafetu, abi spomínali a písali, nech zostane Skalický Obzor našú šperkovňicú pro další generácie.

Miloslav Tomšej, st.
P. S.: Komu sa moje príspjevki dobre čítali, tak su rát a komu sa nelúbili, nech mi je otpusťené.

 

AJ MI PJEKŇE ĎEKUJEME

Písat každí mjesíc pravidelňe a pod tlakem termínu neňi ňic lachkého, sama o tem neco dobre vím. Téš otevrít sa a poďelit sa ze svojíma zážitkama, či mišlenkama s verejnosťú, teda, s cuzíma ľuďma, o tem téš neco vím. Šecko je o to ťašší, ket človjek neňi profesionál, ale len takí písací lajk, jaká je nás vječina co do Obzoru prispíváme.

Proto bi sem ráda srdečňe poďekovala Milanovi Tomšejovi za jeho milé príspevki, keré, vjerím, že né len mňa, ale aj nás šeckých, pravidelňe prenésli do vlasňích pjekních spomínek. Dúfám, že nejde úplňe do písacího dúchodku a občas sa s nama ešťe o neco zajímavého poďelí. Ďekuju mu za našu redakciu a dovolím si poďekovat aj za vás čitatelú.

Ťeším sa na další príspjevki né enom od Milana, ale aj ot dalších občanú našeho mjesta. Jak je viďet, nemáte sa čeho bát, naša redakcia s odborníkama šeckím ráda pomože a čitatelé už zvjedavo čekajú.

Želmíra Macháčková