Čas. Toto slovo s troma písmenama si zvlášť uvjedomujeme pri rozlúčce ze starím rokem a pri vítaní roka nového.
Aj v našej Skalici sa tito dva dni oslavovalo. Moc ludí sa každí rok tradičňe scházá na Královskej ulici a jejím blískem okolí, abi sa úderem srca zvonu na vježi Farského kostela o púlnoci rozlúčili ze starím rokem a privítali rok noví. Ludé sa s úžasem dívali na nebo rožárené ohňostrojem. Pri dunivích víbuchoch sa rosviťovali tisíce čarovních barevních iskriček – iskriček nádejí, že bude lepší, jak bilo. Navzájem si želali tri vzácné slová: zdraví, lásku a šťestí.
Též na Kalvárii a v blískosti Rotundi sv. Juraja, na posvátních a památních místach našeho mjesta, sa dosť, vječinú mladích ludí dívalo na obzor nad mjestem, kerí bil nádherňe ožárení tímto ohňostrojem. Aj oni iste prožívali chvíle radosti. Víbuchi ohňostroja
tak znásobovali dalšíma víbuchama pri otvíraní flaš šampaňského. Ludé, kerí čekali na príchod nového roka ve svojích domovoch si též štrngali prípitkem ze želaním fšeckého naj-naj-naj. Ale iste bili aj takí, co pro nejaké povinosti alebo nemoc si tito radostné chvíle, jak sa ludovje ríka, vichutnat nemohli. Hodňe luďí iste spomínalo na to, co prožili za ten rok dobré aj zlé, ba aj smutné. Oči sa im zaslzili šťestím alebo smutkem.
A za tím fšeckím je zase ten čas, kerí sa zastavit nedá. Jeden z mojich silvestrovskích zážitkú mi ostal jak spomínka. Bívali sme v domje Pod Malinkama, nedaleko bívalej mješťanki u kina, gde sem chodil do školi (dneska je tam strojárska škola). Zešli sme sa tré kamarádi u nás doma a rekli sme, že ket je teho Silvestra, nech je veselo. Tenkrát sa dostali v obchoďe kúpit prašné gulički aj rachétle (prskavki). Vibrali sme sa na Kalvarku, gde sme sa často stretávali. Zapalovali sme tam rachétle a házali prašné gulički. A bilo veselo dvakrát. Proč?
Stalo sa, že kamarádovi spadla rachétla na kabát a propálila ho. Na druhí deň nám zradil, že za to dostal doma pár facek. Naši predkové z dávnich čas a též osobnosti z našeho mjesta zdúrazňujú, abi sme mi ludé bili k sebje slušní, pomáhali si navzájem, uctívali a chránili to, co sme vitvorili. Chráňme si též prírodu – našu živitelku. Mislime aj na tích, co dojdú po nás, abi v dobrém spomínali na nás. Nech rok 2018 je pro každého radostní, poctivú prácú naplňení, láskú a vzájemnú úctú ve zdraví prožívaní. Píšu enom to, co sem v mojem živote videl, čul a zažil.
Skaličan ťelem aj dušú,
Tomšej Miloslav st.